V takovém rozměru dna by si musel u ryb rodu julidochromis jak jsem ti napsal využít výšku nádrže a tím nahradit absenci plochy dna tak aby agresivní rybky měli hlavně v době tření dostatek porostoru k tomu aby bylo jasné kde jsou hraice teritorií.
V době pořízovaní malých , mladých rybek je jasné že jich bude pořízeno více a až po jejich rozpárování a zabrání uzemí začínají vznikat vážnější konflity, proto je dobré potom ostatní ryby stejného druhu odlovit a nechat pouze vytviořený pár.
U julidochromis to jsou až štvanice kdy dominantní pár užene a pokouše ostatní jedince svého druhu takovým zpusobem, že ryby potom hynou vlivem zranění, stersu a vyčerpáním.
Takové brutální výpady jsou k vydění právě u nevhodně početně zarybněných nádrží, kde je nedostatečný prostor a dominantní pár nebude tolerovat žádnou další rybu svého druhu jako potravního konkurenta pro své potomky.
Julidochromis jsou agresivní i mimo dobu tření oproti klidnějším altolamprologusům ale i ti se dokáží v takto nedostaečně prostorné nádrži napadat tak že to pro slabší ryby končí taktéž jejich usmrcením.
Variantu s deseti julidkama vůbec nezkoušej jako dlouhodobou variantu.
Do tebou popisované nádrže bych si sehnal cca tak 6 ks julinek a 6 ks altíků, tak aby byla nějaká pravděpodobnost vytvoření páru od každého druhu a potom s ostatníma
rychle rychle pryč.
Ony si ryby budou už tak svoje konflikty vyřizovat od mala, ale po spárování je brutalita útoků opravdu razantní.
U altolamrologusů bude možné že ryby jak spolu porostou, tak se budou tolerovat i nějaké samice mezi sebou a tak bude možné nechat i třeba v nádrži dominantního samce a třeba dvě nebo tři samice.
To se bude odvíjet od zařízení nádrže a z tvého dalšího pozorování chování ryb časem uvidíš sám jakým způsobem budeš ryby redukovat.
Tak hurá do toho a držím palec.