Zakládáme akvárium - část III.
Příprava prostředí pro rybí obyvatele
První věcí, kterou musíte před pořízením rybek učinit, je, že pro své budoucí chovance připravíte podmínky vhodné pro jejich život. To znamená napustit nádrž surovou vodou a přeměnit ji na tzv. „propracovanou“ či „starší akvarijní“. Jen pro připomenutí: nyní už akvárium stojí na vhodném stanovišti, vnitřně zařízené včetně rostlin a veškeré technické zařízení funguje a je připraveno k použití. Připravte si kbelík s hadicí a přelijte vodu do nádrže. Abyste si příliš neponičili terén a nerozvířili dno, pouštějte vodu z hadice do skleničky postavené v nádrži. Tlak vody se v ní rozloží a voda bude pomalu vytékat ven. Až bude akvárium plné, můžete uvést do provozu filtr, osvětlení a topítko (máte-li ho). Takto krátce zařízené akvárium bude vypadat poněkud syrově. Voda bude kalná (mléčného či kávového zabarvení), na stěnách akvária budou ulpívat jemné bublinky plynů obsažené v neodstáté vodovodní vodě a na vodní hladině bude povlak nečistot. Nic se ovšem neděje! Toto je normální stav nového akvária. Voda se za několik dní vyčistí pomocí filtru, bublinky vyprchají a je-li hladina v pohybu zmizí i povlak. Chcete-li tomuto procesu pomoci, tak můžete pomocí savého papírového kapesníku povlak z hladiny stáhnout a bublinky magnetickou stěrkou sundat. Jelikož je voda v této fázi silně zakalená, můžete filtr denně prát (nejdéle však týden). Po týdnu už by měla být voda čistá – vyfiltrovaná. Od této doby už musíte respektovat přirozené biochemické procesy a koloběhy miniekosystému. Toto prostředí ale ještě není připravené pro příjem akvarijních rybek. Nyní se vyplatí pouze čekat. Nechte nové prostředí zaběhnout a ustálit. Po přibližně třech až čtyřech týdnech je voda stabilizovaná a vhodná pro osídlení. Ještě před koupí rybek je vhodné vodu poprvé částečně vyměnit (postačí pouze 10 %) a vyprat vložky filtru ve vypuštěné akvarijní vodě.
Výběr a koupě ryb
Toto je již finální fáze zařizování akvária, a jistě se mnou budou všichni souhlasit, ta nejpříjemnější. Vydejte se tedy do nejbližšího obchodu s akvarijními rybami. Již na cestě tam by jste měli mít jasno, jaké druhy ryb chcete a pro jaké jste současné akvárium zařizovali. V obchodě se Vás zajisté ujme přívětivý prodavač a začne Vám ve výběru radit a pomáhat. Tady Vám radím, nenechte se opít rohlíkem. Mnohdy začínajícímu akvaristovi nutí drahé a náročné ryby, jen aby po několika týdnech přišel se špatnou náladou z úhynu všech jedinců pro ryby nové. Stůjte si za svým přáním a odolejte atraktivnímu vzhledu vzácných druhů. Pro začátek a pro otestování stávajícího vodního prostředí u vás doma, si pořiďte pouze několik nejodolnějších jedinců. Možná to zní trochu morbidně, ale mezi takové „pokusné“ ryby se nejlépe hodí například Živorodka duhová (Poecilia reticulata – „Paví očko“), Mečovka mexická (Xiphophorus helleri) či jiné nenáročné druhy. Postačí opravdu jen několik rybek (dvě od každého druhu). Rybu vybírejte se vší opatrností a všímejte si detailů. Nekupujte ryby, které plavou v nádrži nekoordinovaně a spíše chaoticky, mají povrch těla pokryt plísní nebo jinými organismy, stojí u dna nádrže a těžce dýchají žábrami, jsou zraněny od ostatních ryb, mají neidentifikovatelné změny na šupinách či různé novotvary, neznáte je nebo nejsou označené a ryby, které jsou věkově staré. Transport je pro každou rybu velkým úskalím a stresem. Musíme to respektovat a převoz vykonat co nejrychleji. V prodejně Vám rybky dají do plastikového sáčku a naplní vzduchem, který vystačí na několik hodin. Jste-li vzdáleni od domova více jak hodinu cesty, raději se poraďte s odborným pracovníkem obchodu. Nevsázejte na to, že to rybky tu chvilku přežijí…
Doma ihned sáček otevřete, ponořte ho do akvária a připevněte kolíčkem ke stěně, aby voda nenatekla dovnitř. Tím se zatím plynule vyrovnají rozdílené teploty, aby nedošlo k prvotnímu šoku ryb. Mezitím můžete překontrolovat stav akvária (teplotu, pH, tvrdost, atd.). Pro ještě šetrnější přechod do nového prostředí přilijte do sáčku trochu vody z akvária. Tak si ryby pomalu zvyknou na rozdílnou vodu. Poté už můžete své první obyvatele do akvária vypustit! Nyní už jen bedlivě sledujte jejich chování a kochejte se ichtyofaunou ve vaší nádrži. Když aklimatizace proběhne v pořádku (bez úhynů a výskytu nemocí), můžete po dvou až čtyřech týdnech nádrž obohatit o další jedince. Ani zde ještě nekupujte plný stav rybí osádky. Toto opatření je z důvodu zachování stability miniekosystému, který se při náhlém osazení velkým počtem ryb stane velmi labilním (velké množství detritu ® amoniaku ® dusitanů ® dusičnanů, výkyvy v obsahu kyslíku a oxidu uhličitého ® změna pH). Pomalu zatěžovaná nádrž toto ustojí. Maximální počet ryb si stanovíte snadno. Vezměte objem vody v akváriu (nikoli objem nádrže!) a na 1 litr pak připadá 1 cm rybí délky. Rybí délku ale posuzujte dle adultní velikosti, kterou se dozvíte z odborných publikací. Rozdělte si konečný stav chovanců na polovinu, jednu pořiďte po aklimatizaci a druhou zase za další měsíc. Možná si leckdo říká, že je to zdlouhavé a pracné, ale zdraví ryb je přednější. Je lepší raději větší opatrnosti, než pak truchlit nad prázdně zejícím akváriem.
Údržba a provoz akvária i pro nejlenivější
Pro někoho je možná údržba nádrže právě tou překážkou, pro kterou se rozhodne akvárium nezařizovat. Dělá ovšem velikou chybu! Akvaristika je koníčkem na čas nenáročným a rozhodně převládá potěšené oko pozorovatele, nežli jeho unavené ruce. S klidným svědomím mohu říci, že týdně si tato záliba vyžádá něco kolem hodiny čistého času. Vše záleží na okolnostech. Jestliže je nádrž přerybněná, potřebuje frekventovanější zásahy v údržbě. Je-li objem filtrační hmoty malý, filtr vyžaduje častější uvedení do původního stavu. A tak dále. Mnohé faktory závisí na tom, kolik času budete později akváriu věnovat. Avšak některé úkony budete muset provádět bezpodmínečně. Jedná se především o částečnou výměnu vody. V přirozených podmínkách se tak děje pomocí přítoků a odtoků jezera či rybníku a pohybem vody. V našem zmenšeném biotopu musíme tuto činnost nahradit. Každý jeden až tři týdny pomocí kbelíku a odkalovacího zvonu vodu měníme. Odkalovací zvon je jednoduché zařízení k odsávání detritu ze dna nádrže. Je u konce rozšířený (jako trychtýř), tudíž je jeho plocha účinnější než u samotné trubice či hadice. Množství vypuštěné vody se má rovnat dvaceti až čtyřiceti procentům veškeré vody v nádrži. Větší nárazové výměny vody zpravidla špatně snášejí ryby. Nová voda musí být odstátá (odplyněná a zbavená přebytečného chlóru), ohřátá na přibližně stejnou hodnotu teploty vody v nádrži a případně chemicky upravená (pH, tvrdost). Tuto vodu můžeme přelít s klidem do akvária. Reakce na výměnu vody můžeme také pozorovat přímo na rybách. Mnohdy jsou příjemně překvapené a hrají si v proudu nové vody.
Pro někoho je možná údržba nádrže právě tou překážkou, pro kterou se rozhodne akvárium nezařizovat. Dělá ovšem velikou chybu! Akvaristika je koníčkem na čas nenáročným a rozhodně převládá potěšené oko pozorovatele, nežli jeho unavené ruce. S klidným svědomím mohu říci, že týdně si tato záliba vyžádá něco kolem hodiny čistého času. Vše záleží na okolnostech. Jestliže je nádrž přerybněná, potřebuje frekventovanější zásahy v údržbě. Je-li objem filtrační hmoty malý, filtr vyžaduje častější uvedení do původního stavu. A tak dále. Mnohé faktory závisí na tom, kolik času budete později akváriu věnovat. Avšak některé úkony budete muset provádět bezpodmínečně. Jedná se především o částečnou výměnu vody. V přirozených podmínkách se tak děje pomocí přítoků a odtoků jezera či rybníku a pohybem vody. V našem zmenšeném biotopu musíme tuto činnost nahradit. Každý jeden až tři týdny pomocí kbelíku a odkalovacího zvonu vodu měníme. Odkalovací zvon je jednoduché zařízení k odsávání detritu ze dna nádrže. Je u konce rozšířený (jako trychtýř), tudíž je jeho plocha účinnější než u samotné trubice či hadice. Množství vypuštěné vody se má rovnat dvaceti až čtyřiceti procentům veškeré vody v nádrži. Větší nárazové výměny vody zpravidla špatně snášejí ryby. Nová voda musí být odstátá (odplyněná a zbavená přebytečného chlóru), ohřátá na přibližně stejnou hodnotu teploty vody v nádrži a případně chemicky upravená (pH, tvrdost). Tuto vodu můžeme přelít s klidem do akvária. Reakce na výměnu vody můžeme také pozorovat přímo na rybách. Mnohdy jsou příjemně překvapené a hrají si v proudu nové vody.
Nejdůležitější z celé pravidelné údržby je čištění filtru. Kvůli zanedbaným povinnostem k tomuto zařízení vznikají náhlé hromadné úhyny. Silně znečištění filtr je zdrojem škodlivých látek a zdraví ryb pak rapidně klesá. Nejprve lehce properte filtrační náplně v akvarijní vodě, kterou jste při částečné výměně vysáli. V případě, že náplň přenesete vyprat pod kohoutek chlorované vodovodní vody zničíte kolonie „užitečných bakterií“, které přeměňují dusíkaté látky ve vodě na méně škodlivé. Samotné tělo filtru a jeho součásti udržujeme v čistotě taktéž.
Další činností, která je prováděná spíše kvůli nám – pozorovatelům je čištění čelního skla od řas. Není nic horšího než neprůhledná čelní stěna, za kterou je matně vidět jakýsi pohyb živých tvorů. V obchodě s akvaristickými potřebami si zakupte magnetickou stěrku, kterou nánosy řas lehce odstraníte. Pro tyto účely existují ještě různé škrabky. Ty se hodí právě u silně zarostlých skel, kde už síla magnetu nestačí a musí nastoupit žiletka.
Mezi denní činnosti patří sledování teploty, kontrola stavu ryb (počet, zdraví, chu? k jídlu), kontrola stavu technických zařízení a celková pozorování biotopu. Chce-li se někdo do akvaristiky opravdu, jak se říká, „ponořit“, může si vést pro svou kontrolu a zpětné dohledání faktů deník. Jednoduché zápisky neobvyklých poznatků a dějů, záznamy posledních čištění a změn v chodu akvária, nehody, úhyny a havárie. V případě úhynu ryb se dá dohledat, kde se patrně chyba stala a v příštích počínáních se jí vyvarovat. Zřídit si deník není nic potupného nebo dětinského, ale spíše rozumná investice do budoucna.
Mezi dlouhodobější aktivity ohledně akvaristické údržby patří výměna svítidel a filtračních vložek. Běžné zářivky ztrácejí po půl roce užívání až padesát procent své svítivosti. To je ta správná doba, kdy zářivkovou trubici obměnit. Filtrační vložka z molitanu také nevydrží ve vodě dlouho a musí se obnovovat. V případě, že užíváte biomolitany (bioakvacit), se doba substituce prodlužuje, protože tento materiál je vůči vodě velmi odolný.
Závěrem jen pár slov…
Doufám, že tento článek pomohl rozvíjejícím se akvaristům a třeba i těm zkušenějším. Důležité je, aby Vás práce spojená se zakládáním nádrže bavila a výsledek byl Vaší představou krásného akvária. Přeji všem akvaristům mnoho úspěchů v chovech.
Použitá literatura:
Dick Mills, Vaše akvárium, vydaly Euromedia Group, k. s., Knižní klub a Media Klub, s. r. o. (1999)
Hans. J. Mayland, Sladkovodní akvárium, vydal Knižní klub (1998, Praha)
Text a foto: Martin Novák (2004)
publikováno ve Fauně č. 15/2004, ročník 15
Další činností, která je prováděná spíše kvůli nám – pozorovatelům je čištění čelního skla od řas. Není nic horšího než neprůhledná čelní stěna, za kterou je matně vidět jakýsi pohyb živých tvorů. V obchodě s akvaristickými potřebami si zakupte magnetickou stěrku, kterou nánosy řas lehce odstraníte. Pro tyto účely existují ještě různé škrabky. Ty se hodí právě u silně zarostlých skel, kde už síla magnetu nestačí a musí nastoupit žiletka.
Mezi denní činnosti patří sledování teploty, kontrola stavu ryb (počet, zdraví, chu? k jídlu), kontrola stavu technických zařízení a celková pozorování biotopu. Chce-li se někdo do akvaristiky opravdu, jak se říká, „ponořit“, může si vést pro svou kontrolu a zpětné dohledání faktů deník. Jednoduché zápisky neobvyklých poznatků a dějů, záznamy posledních čištění a změn v chodu akvária, nehody, úhyny a havárie. V případě úhynu ryb se dá dohledat, kde se patrně chyba stala a v příštích počínáních se jí vyvarovat. Zřídit si deník není nic potupného nebo dětinského, ale spíše rozumná investice do budoucna.
Mezi dlouhodobější aktivity ohledně akvaristické údržby patří výměna svítidel a filtračních vložek. Běžné zářivky ztrácejí po půl roce užívání až padesát procent své svítivosti. To je ta správná doba, kdy zářivkovou trubici obměnit. Filtrační vložka z molitanu také nevydrží ve vodě dlouho a musí se obnovovat. V případě, že užíváte biomolitany (bioakvacit), se doba substituce prodlužuje, protože tento materiál je vůči vodě velmi odolný.
Závěrem jen pár slov…
Doufám, že tento článek pomohl rozvíjejícím se akvaristům a třeba i těm zkušenějším. Důležité je, aby Vás práce spojená se zakládáním nádrže bavila a výsledek byl Vaší představou krásného akvária. Přeji všem akvaristům mnoho úspěchů v chovech.
Použitá literatura:
Dick Mills, Vaše akvárium, vydaly Euromedia Group, k. s., Knižní klub a Media Klub, s. r. o. (1999)
Hans. J. Mayland, Sladkovodní akvárium, vydal Knižní klub (1998, Praha)
Text a foto: Martin Novák (2004)
publikováno ve Fauně č. 15/2004, ročník 15
