Napsal: 12 led 2006, 21:34Ota píše:...
A ten jemný světlý písek na dně sice působí momentálně krásně kontrastně, ale ...
Co je zle na jemnom bielom piesku ?
Co je zle na jemnom bielom piesku ?
Stránka 3 z 4
Napsal: 12 led 2006, 21:34Co je zle na jemnom bielom piesku ?
Napsal: 12 led 2006, 22:15Tak když tady již padl tento dotaz, pokusím se jej rozvést.Je to samozřejmě jen z mých zkušeností a nechci tím nikoho odrazovat.
Také jsem tak začínal a moc se mi to líbilo.Je tady ovšem to ALE ...
Tak ten největší problém je v tom že pokud pod tímto jemným pískem není půdní filtr - což ani nemůže být, jelikož by jej ten jemný písek hned zneprůchodnil - tak se ode dna (jelikož tam neproudí voda) začnou usazovat by? nepatrné částečky detritu, krmení,atd. a pak již bakterie
uspíší celý proces, písek začne směrem ode dna tmavnout až do černé barvy a pokud jej při odkalovaní občas "neprohrábneme" rukou, tak i "kvasit" že pak z něho unikají takové velké bubliny (ale vzduchování to není ...).To se samozřejmě odstraní včasným "propráním" písku pod horkou vodou.Ovšem ten zčernalý písek již tak zůstane.
No a za druhé africké cichlidy se rádi vytírají na velký plochý kámen a pokud v nádrži nenajdou místo které by se jim jevilo jako ideální, nebo se vhodný kámen nevyskytuje zrovna v jejich teritoriu, které obývají, tak začnou ten jemný písek "bagrovat" dokud se nedostanou na holé dno, které jim pak tu vytírací plochu nahradí. To je ovšem již jen estetický problém, že nám půl nádrže přestaví podle svých momentálních potřeb.
To lze při údržbě kdykoliv navrátit do původního stavu.
Tak z těchto dvou důvodů, bych zrovna moc nedoporučoval tento jemný písek dávat ve velkých vrstvách do akvárií s cichlidami.
Samozřejmě chápu že pak taková nádrž je doslova jak "výstavní" a ten kontrast tmavého pozadí a bílého písku je velmi zajímavá, ale já bych to dnes již řešil jinak ...
Ota
Také jsem tak začínal a moc se mi to líbilo.Je tady ovšem to ALE ...
Tak ten největší problém je v tom že pokud pod tímto jemným pískem není půdní filtr - což ani nemůže být, jelikož by jej ten jemný písek hned zneprůchodnil - tak se ode dna (jelikož tam neproudí voda) začnou usazovat by? nepatrné částečky detritu, krmení,atd. a pak již bakterie
uspíší celý proces, písek začne směrem ode dna tmavnout až do černé barvy a pokud jej při odkalovaní občas "neprohrábneme" rukou, tak i "kvasit" že pak z něho unikají takové velké bubliny (ale vzduchování to není ...).To se samozřejmě odstraní včasným "propráním" písku pod horkou vodou.Ovšem ten zčernalý písek již tak zůstane.
No a za druhé africké cichlidy se rádi vytírají na velký plochý kámen a pokud v nádrži nenajdou místo které by se jim jevilo jako ideální, nebo se vhodný kámen nevyskytuje zrovna v jejich teritoriu, které obývají, tak začnou ten jemný písek "bagrovat" dokud se nedostanou na holé dno, které jim pak tu vytírací plochu nahradí. To je ovšem již jen estetický problém, že nám půl nádrže přestaví podle svých momentálních potřeb.
To lze při údržbě kdykoliv navrátit do původního stavu.
Tak z těchto dvou důvodů, bych zrovna moc nedoporučoval tento jemný písek dávat ve velkých vrstvách do akvárií s cichlidami.
Samozřejmě chápu že pak taková nádrž je doslova jak "výstavní" a ten kontrast tmavého pozadí a bílého písku je velmi zajímavá, ale já bych to dnes již řešil jinak ...
Ota
Napsal: 12 led 2006, 22:19TO Ota: zajímavý příspěvek, zajímalo by mě tvé řešení. díky
Napsal: 12 led 2006, 23:01Ota, myslim, ze prax, aku zvolil Boban realizuje mnoho z nas uz nejaky ten patek. Vrstva bieleho piesku, ktoru ma v akva sa mi nezda nejako moc vysoka. Usadzanie velmi jemneho piesku je znama vec a tie bublinky su sirovodik. V jemnom piesku sa vsak kal usadzuje tazsie, pretoze sa tazko dostava do hlbsich vrstiev. Problemom hrubsej vrstvy jemneho piesku je nedostatok kyslika a potom prebiehajuce anaerobne procesy s tvorbou H2S a cernanim. Inak, ak k tomu uz dojde, nie je problem piesok znova vybielit. Staci trochu Sava 
Tiez si nnemyslim, ze ma v akva malo kamenov. Myslim, ze to ma zladene vynikajuco. Pre chov mbun by mozno mohol par pridat, ale aj takto to staci. Pre chov non-mbun a napr. Tropheusov moze par kusov aj vybrat
Ohladom vyteru...nemyslim, ze cichlidy hladaju plochy kamen. Minimalne sa to neda pausalizovat. Vlastne vobec nevieme, co bude v akva Boban chovat. Ryby buduju v piesku trecie "hniezdo", bez ohladu na to, ci dorazia az na dno. No a pri aktivite mbun zase ani nema piesok kedy sadnut, pretoze ho neustale presuvaju. Tzv. "pieskove" cichlidy vyslovene vyzaduju pieskove plochy na stavbu dost velkych kraterovitych hniezd.
No a podobne, ako Radim, tiez by ma zaujimalo, co nasleduje za poslednymi 3 bodkami v Tvojom prispevku
Tiez si nnemyslim, ze ma v akva malo kamenov. Myslim, ze to ma zladene vynikajuco. Pre chov mbun by mozno mohol par pridat, ale aj takto to staci. Pre chov non-mbun a napr. Tropheusov moze par kusov aj vybrat
Ohladom vyteru...nemyslim, ze cichlidy hladaju plochy kamen. Minimalne sa to neda pausalizovat. Vlastne vobec nevieme, co bude v akva Boban chovat. Ryby buduju v piesku trecie "hniezdo", bez ohladu na to, ci dorazia az na dno. No a pri aktivite mbun zase ani nema piesok kedy sadnut, pretoze ho neustale presuvaju. Tzv. "pieskove" cichlidy vyslovene vyzaduju pieskove plochy na stavbu dost velkych kraterovitych hniezd.
No a podobne, ako Radim, tiez by ma zaujimalo, co nasleduje za poslednymi 3 bodkami v Tvojom prispevku
Napsal: 12 led 2006, 23:10Tak mohu navrhnout dvě řešení.
První jsem viděl u známého akvaristy, který si zhotovil pomocí pilky a pájky z velkých PVC tácků "monolitní" půdní filtr napojený na originální, který běžel na plno.Vše to bylo precizně "zamaskováno" kousky břidlice a zasypáno většími oblázky. Jako dno to působilo s jeskyňkami z břidlice v pozadí jako dokonalý biotop.
Já jsem ovšem nechtěl kvůli "složitějšímu" čištění aplikovat do svého akvária půdní filtr, tak jsem holé dno pokryl nepravidelně kousky břidlice,
zasypal většími oblázky a na to jsem položil nepravidelně další kousky břidlice. Čímž vzniklo i spousty nových úkrytů a jeskyněk, nejen pro Ancistruse, ale i pro mláďata, pokud se mi nepodařilo odlovit některou samici, která "nosila" včas.
A musím říct z vlastní zkušenosti, že to pak vypadalo opravdu "přírodně", když se u hladiny a střední vrstvě proháněly dospělé rybky a u dna číhal mezi kameny na zbytky potravy potěr od různých druhů a různé velikosti.Samozřejmě přežili jen ti nejsilnější a nejrychlejší, kteří se dakázali včas schovat když připlula velká ryba, ale dokázali v takovém prostředí přežít a vyrůst.
A tak já písek z akvárií s "afrikou" úplně vyloučil.Jen různě velké oblázky a břidlice.
Samozřejmě že to ulehčí i čištění celé nádrže.Stačí pak při odkalování párkrát nad dnem "zavířit" dlaní a kal který se zvíří hned odkalím hadicí.
A vím že je dno čisté od kalu a že se mi tam nikde nehromadí žádné dusičnany, které by mohli ohrozit chemizmus vody a tudíž zdraví rybek.
Je to vysvěleno jen laicky, z mého pohledu a samozřejmě svůj názor nikomu nechci vnucovat.Snažil jsem se jen odpovědět na dotaz ohledně toho jiného řešení dna.
(Bohužel nevlastním digitální (ani jiný) fo?ák, tak to musím vše takto složitě popisovat)
Samozřejmě pokud by napadlo někoho ještě jiné zajímavější řešení, rád se podívám popř. předělám i svou nádrž.
Ota
První jsem viděl u známého akvaristy, který si zhotovil pomocí pilky a pájky z velkých PVC tácků "monolitní" půdní filtr napojený na originální, který běžel na plno.Vše to bylo precizně "zamaskováno" kousky břidlice a zasypáno většími oblázky. Jako dno to působilo s jeskyňkami z břidlice v pozadí jako dokonalý biotop.
Já jsem ovšem nechtěl kvůli "složitějšímu" čištění aplikovat do svého akvária půdní filtr, tak jsem holé dno pokryl nepravidelně kousky břidlice,
zasypal většími oblázky a na to jsem položil nepravidelně další kousky břidlice. Čímž vzniklo i spousty nových úkrytů a jeskyněk, nejen pro Ancistruse, ale i pro mláďata, pokud se mi nepodařilo odlovit některou samici, která "nosila" včas.
A musím říct z vlastní zkušenosti, že to pak vypadalo opravdu "přírodně", když se u hladiny a střední vrstvě proháněly dospělé rybky a u dna číhal mezi kameny na zbytky potravy potěr od různých druhů a různé velikosti.Samozřejmě přežili jen ti nejsilnější a nejrychlejší, kteří se dakázali včas schovat když připlula velká ryba, ale dokázali v takovém prostředí přežít a vyrůst.
A tak já písek z akvárií s "afrikou" úplně vyloučil.Jen různě velké oblázky a břidlice.
Samozřejmě že to ulehčí i čištění celé nádrže.Stačí pak při odkalování párkrát nad dnem "zavířit" dlaní a kal který se zvíří hned odkalím hadicí.
A vím že je dno čisté od kalu a že se mi tam nikde nehromadí žádné dusičnany, které by mohli ohrozit chemizmus vody a tudíž zdraví rybek.
Je to vysvěleno jen laicky, z mého pohledu a samozřejmě svůj názor nikomu nechci vnucovat.Snažil jsem se jen odpovědět na dotaz ohledně toho jiného řešení dna.
(Bohužel nevlastním digitální (ani jiný) fo?ák, tak to musím vše takto složitě popisovat)
Samozřejmě pokud by napadlo někoho ještě jiné zajímavější řešení, rád se podívám popř. předělám i svou nádrž.
Ota
Napsal: 13 led 2006, 09:22Škoda, že nemáš možnost nafotit, 1x vidět je lepší, než 100x číst
K tomu "dokonalému biotopu" - podle fotek a videí z malawi vypadá tamější biotop s mbunas tak, že je dno pokryto jemným světlým pískem.
Hodně lidí píše, že jim celé dno tlamovci stále přehrabávají, mně to mbuny tolik nedělaly, ale dno bylo stále prohledáváno piskořkami (v biotopu malawi jsou také přítomny). Když se alespoň občas odkaluje pomocí odkalovacího zvonu (nebo např. dle canartovi metody zlomení hadice, rozhrabání písku a následného odsátí nečistot) a nebo v akváriu není neprostupná hromada kamení, do které se není možné bez rozebrání dostat, nemělo by to být tak hrozné (?)
K tomu "dokonalému biotopu" - podle fotek a videí z malawi vypadá tamější biotop s mbunas tak, že je dno pokryto jemným světlým pískem.
Hodně lidí píše, že jim celé dno tlamovci stále přehrabávají, mně to mbuny tolik nedělaly, ale dno bylo stále prohledáváno piskořkami (v biotopu malawi jsou také přítomny). Když se alespoň občas odkaluje pomocí odkalovacího zvonu (nebo např. dle canartovi metody zlomení hadice, rozhrabání písku a následného odsátí nečistot) a nebo v akváriu není neprostupná hromada kamení, do které se není možné bez rozebrání dostat, nemělo by to být tak hrozné (?)
Napsal: 13 led 2006, 20:21No na fotkách to tak nevypadá, ale kamenů je tam celkem dost a vytvářejí jeskyňky. Myslím že pro mbuny by to mohlo stačit. Jinak už mám od pondělí zatím 8x Labidochromis Yellow a 8x Pseudotropheus Demasoni. příští týden chci doplnit stavy. Potom to konečně nafotím
Napsal: 13 led 2006, 21:55TO Ota - dovolím si oponovat - po ročním provozu malawi nádrže, kde dno tvoří jemný písek a nic jiného, se nestalo, aby písek černal nebo snad zahníval. Je ho tam tak akorát, aby se ryby při vrtání dostali až na dno - tuto činnost podporuji tím, že dostávají papat jen tolik, aby měly dost důvodů hledat něco navíc a udržovat tím komplexně dno čisté. Nemám půdní filtr ani nic podobného, nemám dokonce ani filtraci s buhví jakým objemem filtračních hmot, jen starý Flu 303 a jeden malý vnitřní filtr, který zajiš?uje pohyb vody dokola. Mám rohovou třístovku a skoro 50 ryb. Bez problémů.
Napsal: 14 led 2006, 08:56Mě to Otovo řešení nepřijde vůbec špatné a zkusím to alespoň na části dna udělat. Jenom se bojím opačného efektu - že se detrit pod těmito kameny bude spíše usazovat než dobře odkalovat, jak píše Ota. Pokud tam ale není vůbec písek, dá se použít na odkalování čerpadlo s větším průtokem a tím to možná půjde perfektně odsát (kde u varianty dna s pískem odsaju právě i ten písek). Uvidíme,
David
David
Napsal: 08 úno 2006, 20:19Bomba 
vyzerá to fakt realisticy..
vyzerá to fakt realisticy..