Jezero Tanganyika

Podskupina článků pojednávající obecně o akvaristice!

Moderátor: Team AkvaMalawi

Jezero Tanganyika

Příspěvekod Radim Zídek » 19 čer 2005, 22:09

Jezero Tanganyika


Základní informace o tomto unikátním jezeru a života v něm.

Jezero Tanganyika vzniklo před mnoha miliony let (vědecké výzkumy odhadují stáří jezera asi na dvacet milionů let), kdy se kontinenty rozdělily na dva a to na severní a jižní. Jižní kontinent se později rozdělil na Jižní Ameriku, Austrálii a Afriku. Zemská kůra v té době podléhala četným změnám a díky nim se východoafrická vysočina rozštěpila a vznikly hluboké trhliny. Díky těmto vlivům vznikly tři obrovské suché kaňony. Trhliny přerušily toky mnohých řek, ty změnily směr a obrovské kaňony se začaly plnit vodou. A to byl zrod jezer Tanganyika, Malawi, Viktoria a ještě několika dalších pro akvaristiku nepodstatných. Jsou to jezera Albertovo, Edwardovo a Kivu Jezero bylo v průběhu vývoje vystaveno četným změnám a tak vznikly různé biotopy (tzv. litorály, typy).



Obrázek



Skalnatý biotop: Jsou to oblasti s typickým skalnatým pobřežím a nacházejí se ve většině oblastech jezera. Vyčnívající strmé skály pokračují až hluboko pod hladinu, místy 50 -100m. Tyto oblasti jsou velice zajímavé pro potápění, jelikož je zde možné pozorovat velké množství nejrozličnějších ryb. Nejčastějšími obyvateli tohoto biotopu jsou cichlidy rodu Tropheus, Petrochromis a další. Je zde možné vidět i některé druhy rodu Lamprologus. Vyskytuje se zde i velké množství ryb rodu Ophthalmotilapia a ve volné vodě na průčelí skalnatých stěn je možné pozorovat veliké skupiny ryb rodu Cyprichromis. Viditelnost pod vodou je v tomto biotopu kolem 15-20 metrů a průzračnost vody umožňuje pozorování ryb stejně jako v akváriích.



Obrázek



Kamenitý biotop: Jsou to oblasti, kde v širokých polích leží velké množství roztroušených a přes sebe poházených kamenů. Mezi těmito těsně naskládanými, řasami porostlými, kameny žije nespočetné množství malých a středních cichlid. Klesání těchto polí může být lokálně až do hloubky 20 metrů a je rozděleno místy malými písčitými políčky posetými prázdnými ulitami plžů rodu Neothauma, kde se převážně vyskytují ryby rodu Lamprologus a Neolamprologus (tzv. šnekové cichlidy). Tento biotop je ještě rozdělen na několik částí. V té horní, tak do hloubky 2 metrů, žijí převážně ryby rodu Eretmodus, které zde žijou většinou v párech. O něco níže, tak do 4 metrů, žijí početné skupiny rodu Tropheus moorii a Simochromis. V hloubce kolem 5 metrů žijí Ophtalmotilapia ventralis. Tento druh potřebuje písek mezi kameny, kde si staví malá písečná hnízda podobně jako rod Cyatopharynx, ale nejčastějšími obyvateli těchto skalek jsou ryby rodu Julidochromis, Lamprologus, Telmatochromis a další druhy vytírající se do dutin.



Obrázek



Písčitý biotop: Mírně se svažující, ploché, písčité zálivy a pláže jsou velice smutné a pusté. Nejenom co se týče kamenných staveb, ale i v počtu žijících druhů ryb. Nejčastějšími zástupci zde žijící jsou ryby rodu Ectodus, Cyatopharynx, Callochromis a velké skupiny ryb rodu Xenotilapia. Prázdné ulity plžů, které jsou proudem vody naplaveny do různě velikých polí jsou osídleny drobnými cichlidami rodu Lamprologus.

Přechodný biotop: Všude, kde se střetávají dva odlišné litorály, se nacházejí přechodné zóny. Tyto oblasti jsou velice zajímavé pro potápěče a expedice, protože se tu nacházejí cichlidy s různým způsobem života. Pod vodou jsou široké písčité pole, ostrovy skal a kamenité plochy. Obyvatelé skalisek zůstávají v blízkosti svých skrýší, například ryby rodu Julidochromis, Calinochromis a cichlidy žijící na volných písčitých polích plavou mezi skalisky. Dále zde žiji ryby, které si v písku kopou dutiny a krátery, například Cyatopharynx foai a Aulonocranus dewindtii. V tomto biotopu nejsou viditelné tak přísné hranice mezi jednotlivými druhy ryb žijících v různých biotopech. To znamená, že jednotlivé druhy ryb, jako napřiklad Tropheus moorii, Petrochromis orthognathus a jiné obyvatele skalnatých oblastí je možné pozorovat i nad písčitým dnem. Mezi jednotlivými skalami a písčitými poli rostou i skupiny rostlin, ve kterých je možné spatřit ryby rodu Altolamprologus, který jinak žije ve skalnatém a kamenitém litorálu. Dalšími typickými obyvateli tohoto biotopu jsou ryby rodu Limnotilapia a Gnathochromis, ale i Neolamprologus, kteří proplouvají mezi rostlinami. Na závěr asi mohu říci, že tento biotop je jeden z nejzajímavějších v jezerech, a to jak pro pozorovatele, tak i pro akvaristy.



Obrázek



V jezeře jsou i další, pro akvaristy ne tak zajímavé, biotopy s bahnitým dnem zarostlé travinami a cyperusy.

Největším jezerem v Africe je Viktoriino se svými téměř 69 000 Km2 a hned za ním zaujímá druhé místo jezero Tanganyika se svými 32 880 Km2, výrazně protáhlé do délky 625 Km a průměrnou šířkou 40 Km. Jeho maximální hloubka je podle posledních měření 1470 m a je nejhlubším jezerem Afriky a jedno z nejhlubších na světě. Délka jeho pobřežní linie se odhaduje téměř na 3200 Km a leží ve výšce 773 metrů nad mořem. Průměrná teplota vody je v horních vrstvách kolem 28 C°. Jinak se teplota vody podle hloubky pohybuje mezi 23 - 29 C°.



Obrázek



Jezero Tanganyika je prakticky izolované od všech větších toků řek a to díky peřejím, které jsou pro ryby nepřekonatelné. Své množství vody jezero získává převážně z vydatných srážek v období deš?ů v měsících březen až květen, kdy jeho hladina značně stoupá. Jezero Tanganyika si plně zaslouží mimořádnou pozornost akvaristů, protože nikde jinde na světě není soustředěno takové množství druhů a rodů cichlid jako zde. Také nikde jinde na světě nemají jednotlivé rody takové množství barevných variant a druhů. Cichlidy žijící v tomto jezeře se maximálně přizpůsobily této biologické oblasti a specializovanému způsobu života a obživy. V důsledku dlouhodobé izolace je zde asi největší počet endemitů na světě a to neplatí jenom pro ryby. Například zde žije asi 25 rodů měkkýšů z celkových 44 rodů. Z ryb samostatné čeledi cichlidae žije v jezeře 36 endemických rodů a přes 290 druhů, což je více než počet všech druhů sladkovodních ryb v celé Evropě. Z toho jich je přes 220 endemických, to znamená, že nežijí nikde jinde na světě. Všechen život v jezeře je omeze pouze na vyšší vrstvy vody. Voda v jezeře je mimořádně bohatá na uhličitan sodný, vápenatý a hořečnatý. Má silně alkalickou reakci mezi 8,6 až 9,5 pH. V hlubších partiích jezera jsou i velké koncentrace jedovatých a pro živočichy smrtelných uhlovodíků. Ve vodě je i značné množství rozpuštěných solí.

Mohutná pohoří, která toto protáhlé jezero lemují spadají příkře až do hloubky tisíc a více metrů pod hladinu a v pravidelných ročních obdobích zde vznikají ohromné bouře, při kterých naráží mohutné vlny na pobřeží, podobně jako v moři. Také pod vodou se jezero podobá moři. Na písčitém dně leží obrovské balvany či celé skalní bloky a ty jsou obrostlé bujnými řasami, sladkovodními houbami a oživeny četnými korýši a plži. Také ohromná rozmanitost ryb, ale i jiných živočichů značně připomíná poměry na korálovém útesu v moři.

Oblasti významné pro akvaristiku se zajímavými druhy cichlid jsou hlavně u pobřežních partii a četných ostrovů a ostrůvků nejčastěji do hloubky dvaceti metrů. Avšak některé druhy se loví až z hloubky 120 metrů pod hladinou. Nečastěji to jsou ryby rodu Cyphotilapia frontosa, kde výlov musí probíhat pozvolna a po částech kvůli dekompresi těchto ryb. V případě nedodržení tohoto postupu dochází k poškození plovacího měchýře a následnému úhynu těchto ryb. Většinu cichlid tvoří v jezeře Tanganyika tlamovci. To znamená, že samice nosí jikry a později i mláďata ve své tlamce a opatrně je vypouští ven, aby se mohly nakrmit většinou na porostech řas, které bujně obrůstají kameny a skály v mělčích partiích jezera. V případě nebezpečí se mláďata rychle vrací do matčiny tlamky, kde jsou chráněny. Tento způsob odchovu mláďat je velice účinný, ale omezuje počet mladých z jednoho tření. Jsou i rody ryb, kde se samec se samicí střídá v nošení a výchově mladých (Eretmodus, Spathodus…).

Tento článek o jezeře Tanganyika je pouze střípkem toho co se dá o tomto úžasném biotopu napsat a moc si přeji se jednou do této oblasti podívat na vlastní oči. Doufám, že si tento velký sen jednou splním.

Mapy

Výskyt ryb rodu Altolamprologus by web http://www.tanganyika-cichlids.com

Výskyt ryb rodu Ophthalmotilapia by web http://www.tanganyika-cichlids.com

Odchytové a exportní stanice by web http://www.tanganyika-cichlids.com

Tanganyika by web AquaCave

Tanganyika by web http://www.tanganyika-cichlids.com/, velikost fotografie 1,2 MB!

Kompletní mapa jezera Tanganyika by web http://www.tanganyika-cichlids.com/, velikost fotografie 7,0 MB! Pouze ke stažení!

Tanganyika - satelitní snímek by web http://www.tanganyika-cichlids.com/


Poloha: východní Afrika
Stáří: asi 20 milionů let
Okolní státy: Zaire, Zambie, Tanzanie, Burundi
Délka: 670 Km
Šířka: do 80 Km
Hloubka: 1470 m
Rozloha: cca. 34 000 Km2
Délka pobřeží: přes 2 500 Km
Celkový objem: 35 milionů m3
Roční srážky: asi 1 600 mm
Viditelnost pod vodou: až 25 m
Nadmořská výška: 774 m
pH: 7,5 - 9,2
Celková tvrdost: 7 - 11 dGH
Přechodná uhličitanová tvrdost: 16 - 18 dGH
Vodivost: přes 600 mikrosiemens
Teplota na povrchu: 24 - 29 C°
Teplota v hloubce: 23 C°
Hloubka, kde je ještě rozpuštěný kyslík: cca. 200 m
Počet druhů ryb: celkem 320 druhů a každý rok se najdou nové neurčené druhy a formy ryb


Text: Radim Zídek (2005)
Uživatelský avatar
Radim Zídek
moderátor
moderátor
 
Příspěvky: 1067
Obrázky: 249
Registrován: 19 bře 2005, 19:11
Bydliště: Hradec Králové

Zpět na O akvaristice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron