problém s frontózkama

Diskuze o akvarijních nemocech!

Moderátor: Team AkvaMalawi

Příspěvekod Ondra » 09 čer 2011, 12:08

Dvořák píše:Ondro protože čerstvé krmné rybky jsou pro cyphotilapie naprosto přirozenou potravou


Přesně tak :o
Uživatelský avatar
Ondra
častý přispívatel
 
Příspěvky: 378
Obrázky: 6
Registrován: 02 črc 2007, 17:17
Bydliště: Lelekovice

Příspěvekod A+I » 09 čer 2011, 12:30

Dvořák píše:Ondro protože čerstvé krmné rybky jsou pro cyphotilapie naprosto přirozenou potravou

To je sice pravda, ale v jezere si ulovi neco na hlad po ranu a neprezerou se s nima. :o
Uživatelský avatar
A+I
akvamalawi člen
 
Příspěvky: 2910
Obrázky: 58
Registrován: 07 dub 2007, 22:11

Příspěvekod Ondra » 09 čer 2011, 13:04

A+I píše:To je sice pravda, ale v jezere si ulovi neco na hlad po ranu a neprezerou se s nima. :o


Jseš si tím jistá že se nikdy nepřežerou? Když se hejna tisíců leptosom vytřou všechny naráz a jsou všude miliony mladých rybek, tak si určitě v takovém období naplní břicha k prasknutí, ne?
Uživatelský avatar
Ondra
častý přispívatel
 
Příspěvky: 378
Obrázky: 6
Registrován: 02 črc 2007, 17:17
Bydliště: Lelekovice

Příspěvekod hr » 09 čer 2011, 13:27

Krmení těchto ryb v aqa živou potravou probíhá úplně jinak než v přírodě.To nemůžete srovnávat.Čistě teoreticky ryby při lovu využívají velikost své tlamy a při ataku na kořist svou tlamu protáhnou dopředu a otevřou do kořán tím pádem kořist vlastně vcucnou,nebo nasají.Podobný efekt můžete doma vidět,když ryby zívají.V jezeru se zpravidla takový lov odehrává pod hladinou v hloubce několika metrů.Vaqa tomu bývá ve většině případu těsně,nebo úplně pod hladinou,kde právě hrozí ono nalokání vzduchem do střev společně s kořistí.
hr
častý přispívatel
 
Příspěvky: 459
Obrázky: 14
Registrován: 02 pro 2009, 13:32

Příspěvekod Ondra » 09 čer 2011, 13:36

radex píše:Krmení těchto ryb v aqa živou potravou probíhá úplně jinak než v přírodě.To nemůžete srovnávat.Čistě teoreticky ryby při lovu využívají velikost své tlamy a při ataku na kořist svou tlamu protáhnou dopředu a otevřou do kořán tím pádem kořist vlastně vcucnou,nebo nasají.Podobný efekt můžete doma vidět,když ryby zívají.V jezeru se zpravidla takový lov odehrává pod hladinou v hloubce několika metrů.Vaqa tomu bývá ve většině případu těsně,nebo úplně pod hladinou,kde právě hrozí ono nalokání vzduchem do střev společně s kořistí.


Ano, s tím nelze než souhlasit, ale co ten vzduch z plovacích měchýřů?? :o
Uživatelský avatar
Ondra
častý přispívatel
 
Příspěvky: 378
Obrázky: 6
Registrován: 02 črc 2007, 17:17
Bydliště: Lelekovice

Příspěvekod PIETRO » 09 čer 2011, 13:56

Vaše dohady jsou velice zcestné. Ryba pokud má možnost je schopná se necpat k "prasknutí" to je poznatek, který je pravdivý. Rybám v kvalitních chovech se podává co nejvíc přirozená potrava. Tedy potrava, kterou běžně přijímají ve své domovině. To že je někdo lenivý rozmrazit, nalovit, nebo opatřit přirozenou potravu svým chovancům je nešvar (pohodlnost)chovatele. Umělá krmiva se používají jako doplněk stravy, která není nutričně pro ryby zajímavá.
Je mi jedno co si o tom myslíte ale bohužel je to pravda. Popis, že rybě se udělá ve střevním aparátu vzduchová kapsa, je také totální nesmysl. Jelikož ve střevech různých organismů se nachází pokaždé plynné látky při látkové výměně a trávení. Tento proces způsobují trávicí enzymy, pepsin atd.
Další nešvar akvaristů je cpát do akvarijní vody NaCl!!! Proč to děláte?? Vysvětili mi někdo jaký to má smyl? Když ve vstupní vodě je dostatečný poměr sodíku! NaCl se používá pouze v omezené míře a množství. NaCl působí jako slabé terapeutikum proti nálevníkům a další skupině drobných parazitujících organismům. Efektivita NaCl je antiseptikum, antiparazitikum při určité teplotě. Tzv. léčba v oteplené vodě. Pro úpravu vody se používají hořečnaté soli. Je tento poznatek dostačující???.
Ps: Ryba při požírání potravy s hladiny sice nabere vzduch, ale velice rychle ho vypustí přes žaberní aparát. Frontozy mohu míti tyto problémy, to nepopírám a je to skutečnost. Většinou je složité určit příčinu. Jelikož se jedná o hlubinné ryby.
Uživatelský avatar
PIETRO
častý přispívatel
 
Příspěvky: 347
Obrázky: 0
Registrován: 14 bře 2008, 13:12
Bydliště: Ostrava

Příspěvekod Miroslav OTTO » 10 čer 2011, 07:52

Ahoj, naše vodárna uvádí následující hodnoty vody: KH 2,5 a PH 7 až 7,2, ještě to změřím testem, ale stejně jsou standartní testy vody podle mě jen orientační a posuzování hodnot hodně subjektivní. Tak jak na úpravu téhle vody ? Používáte současně se sodou i akvaregulátory, např. Sera Aquatan.
Odpověď na čarování se sodou: sodu a sůl vždy před výměnou vody dám do 5 l kbelíku a potom napustím kbelík vodou z kohoutku ( většinou teplou ), zamíchám a nechám několik hodin stát. Do akva naleju těsně před koncem napouštění měněné vody do nádrže.
Diskům jsem občas mražené patentky dával a neměl jsem s tím žádné problémy.
Míra.
Miroslav OTTO
uživatel webu
 
Příspěvky: 20
Registrován: 31 bře 2010, 08:26

Příspěvekod Kamil » 10 čer 2011, 08:19

Tady bych se zeptal já - když smícháš sodu i sůl dohromady, nezreaguje to do "mlíkové vody"? Já tohle udělal při záběhu akva a voda zůstala lehce kalná až do výměny, proto vždy sodu vedle a když je potřeba sůl, tak přímo do akva..

A od sery regulátor používám

Ještě k tomu mraženýmu, používám ho taky (kryll) a není problém..

A+I: Dotaz ke komárům - černý komáří larvy jsou asi klasičtí komáři jak je známe..já je používám velmi výjmečně, protože to strašně smrdí :) Společně s patentkama to i víc kalí vodu, oproti třeba bílým.
Uživatelský avatar
Kamil
přispívatel
 
Příspěvky: 162
Obrázky: 5
Registrován: 23 říj 2005, 13:04
Bydliště: Brno

Příspěvekod mandy » 10 čer 2011, 08:26

černá komáří larva by měla být ,ale nejvýživnější a patentka MÁ V SOBĚ ASI NĚCO NAVÍC,CO FRONTOSÁM VADÍ,PROTOŽE ODROSTLEJŠÍM FRONTOSÁM POTOM BUĎ VYLÉZAJÍ OČI NEBO JSEM JIM DĚLAJÍ PO TĚLE TAKOVÉ HNISAVÉ ČEPY Z KTERÝCH LEZOU TAKOVÉ TENKÉ OCÁSKY,JE TO ODZKOUŠENÉ U VÍCE CHOVATELŮ,jinak smíchání soli a sody vznikne lehce mléčná tekutina,ale nikdy mi to akva nezkalilo
Uživatelský avatar
mandy
častý přispívatel
 
Příspěvky: 279
Obrázky: 112
Registrován: 03 říj 2008, 07:49

Příspěvekod Miroslav OTTO » 10 čer 2011, 08:42

Do mlíkový vody to zreaguje na nějaký čas v kýblu, ale při nalití do akva už je to čistý a v akva to nic nedělá. U toho Aquatanu mi šlo o to, že já ho ndávám přímo do akva hned na začátku napouštění nové vody a sodu se solí před dokončením napouštění, tj cca za 45 minut. Jestli se to nějak netluče. Nebo jestli není lepší dát třeba polovinu dávky sody při výměně a druhou polovinu až druhý den ?
Míra
Miroslav OTTO
uživatel webu
 
Příspěvky: 20
Registrován: 31 bře 2010, 08:26

PředchozíDalší

Zpět na Akva Choroby

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků