od PIETRO » 21 led 2013, 19:54
Piscinoodinióza - (Obrněnka hruškovitá)
V naších podmínkách je toto onemocnění časté především u akvarijních ryb. Nejčastěji bývá diagnostikováno u halančíků rodu-Nothobranchius,u labyrintních ryb (Trichogaster,Colisa,Betta) u kardinálek (Tanichthys alboneubes), u razbor (Rasbora heteromorpha) a dalších druhů akvarijních ryb. Vedle toho byla piscinoodinióza u sumečnů afrických a u dalších druhů ryb chovaných v teplé vodě. U ryb z volných vod a jezer je výskyt tohoto parazita velmi ojedinělý. Významné ztráty způsobuje toto onemocnění v chovu akvarijních ryb, především jejich plůdku.
Původce onemocnění: Piscinoodinium pillulare, které parazitují na kůži, ploutvích a žábrách ryb. Dospělý parazit má hruškovitý tvar, dosahuje velikosti 0,07 až 0,10 mm. Na zúženém konci těla má příchytný disk s tenkými vlákny(rhizoidy), pomocí nichž se fixuje v buňkách kůže a žaber. Tyto buňky silně poškozuje. Je nepohyblivý. Po periodě růstu na rybách (obvykle 6 dnů při teplotě 25°C) se vyvinutý trofont z ryby uvolňuje, padá na dno, zakulatí se a vzniká tomont. Tomont se dělí na 64 nebo 128 malých buněk, ty se opět dělí a vzniká 128 – 256 tomitů, které se diferencují na diaspory. Při teplotě 25°C trvá tato perioda 6-8 hodin, při teplotě 15°C trvá 20-30 hodin. Mladá infekční stádia (diaspory) mohou žít bez hostitele 15-24 hodin při teplotě 25°C. Dinospory mají dva bičíky a na rozdíl od dospělého parazita se velmi intenzivně pohybují a vyhledávají hostitele. Jestliže ho zhruba do 24 hodin nenajdou, hynou.
Příznaky onemocnění: Projevují se nejprve neklidem, častým otíráním ryb o předměty v akváriu. Postupně dochází k nechutenství a hubnutí ryb. Jestliže jsou infikovány žábry, ryby se pohybují u hladiny a dochází u nich k poruchám dýchání. Na povrchu těla a ploutví je zřetelný světle šedý sametový povlak. Často lze makroskopicky pozorovat na kůži a ploutvích velké množství teček, které vyniknou především při horním nebo bočním osvětlení. Mikroskopicky lze pozorovat degenerativní až nekrotické změny na epiteliálních buňkách kůže a žaber. V důsledku traumatických a toxických účinků a dráždění zapuštěnými rhizoidy dochází na kůži též k valovitému ztluštění epidermis a také na žábrách je možno pozorovat hyperplazii žaberního epitelu. U silně infikovaných ryb dochází postupně k úhynu, u plůdku v kratším časovém sledu.
Terapie: Je velmi problematická. Jako účinná se ukazuje dlouhodobá léčebná koupel (minimálně 24 hodin) v CuSo4-5H2 O v koncentraci 1,5 mg/litr. Tato koupel je však pro některé druhy ryb toxická!!!. Např. rozbory nebo sumcovití!. K tlumení této parazitózy je též doporučováno dlouhodobá koupel v akriflavinu (účinnost však není výrazná), dlouhodobá koupel v Entizolu nebo malachitové zeleni (MZ) má své dobré výsledky. Dále je možné využít metodu léčby v oteplené vodě s přídavkem NaCl a to v poměru 8-10 g /50 litrů vody o teplotě 27-30°C. Přestože je uváděná řada způsobů léčby, je likvidace této parazitózy v chovu ryb velmi problematická. Piscinoodinióza bývá často limitujícím faktorem úspěšnosti chovu některých, k ní citlivých druhů ryb.
Prevence: Spočívá ve 2 až 3 týdenní karanténě nakoupených ryb. Během této karantény se ryby sledují a prohlížejí pomoci lupy. Dále je nutné zamezit přenosu parazitů živou potravou. Znamená to nelovit plankton v lokalitách s výskytem ryb, popř. krmení planktonem provádět až po 24 hodinách po nalovení, kdy infekční stádia parazitů (dinospory) již nežijí.
Pokud ti není něco jasné, vysvětlím. Všechny příznaky mají podobenství na tuto chorobu tak jsem si dovolil zde prezentovat svůj názor.