Tohle se stalo asi v roce 1998. Můj kamarád, který se chystal na dovolenou, požádal svého tchána, aby se po dobu jeho nepřítomnosti, občas podíval na akvárko, kde měl nádherné terčovce. ( Které měl shodou okolností ode mne. )
Než odejel spokojeně do Chorvatska, odkalil a vyměnil vodu. Asi po týdnu, u mě zazvonil kamarádův tchán, abych se šel podívat
na ryby, které nějak divně plavou u hladiny. A že to nějak divně smrdí. Se zlým tušením, jsem otevřel kamarádův byt,
a z úžasem jsem zůstal ohromeně stát. Nesnesitelný puch a v nerosvíceném akváriu, leželo na hladině a i na dně osm, dříve nádherných terčovců. Můžu vám říct, že jsem takovou zkázu ještě neviděl. Okamžitě jsem otevřel všechny okna, a začal jsem vypouštět 300l akva. Ryby jsem nabíral síťkou a chtělo se mi skoro brečet, když jsem je házel do kýble. Kamarádův tchán, kroutil hlavou a nemohl pochopit, že to nepoznal - "Já jsem je ještě včera krmil a myslel jsem, že když plavou u hladiny, tak mají hlad." (ryby už musely být mrtvé několik dní!) Všechno co bylo v akvariu, jsem vyhodil a akvárko jsme vynesly ven na zahradu. V bytě to smrdělo ještě pár dní. Nechtěl jsem kamarádovi kazit dovolenou, tak jsem mu ani nevolali.
Když po 14 dnech přijeli, stál prý jako skála a nemohl popadnout dech. Když jsem tam přišel, seděl a jen zíral na prázdné místo po akváriu.
Omlouval se mi, že svou neopatrností způsobil takový masakr ryb, které jsem mu věnoval.
On, než odejel, zapomněl zapnout filtr i vzduchování a dokonce i časovač na světlo, nechal vypnutý. Prý jak pospíchal, nevzpoměl si na tyhle důležité akce, a klidně odejel spokojen, jak se o ryby postaral.
No, každý udělá chybu. Dnes se tomu smějeme, ale mě stejně zatrne u srdce, když si vybavím tu spoušť.
Kamarád má dnes mé terčovce, které jsem mu věnoval po stěhování do paneláku. Občas se tam zajdu pokochat, a pořád doufám, že se těmto nádherným rybám, budu ještě jednou věnovat.