Ako som riešil filtráciu I

Podskupina článků pojednávající o výrobě pozadí, filtrů, akvárií a podobně!

Moderátor: Team AkvaMalawi

HODNOCENÍ ČLÁNKU

Můžete označit 1 možnost

 
 
Zobrazit výsledky

Ako som riešil filtráciu I

Příspěvekod Lgaspo » 28 čer 2005, 09:17

Ako som riešil filtráciu I


O tom ako filtrovať akvária s africkými cichlidami bolo popisaných mnoho strán a bolo vyjadrených mnoho často až protichodných názorov. O tom, že filtrácia, a zvlášť pre cichlidy je veľmi dôležitá, snáď už dnes nepochybuje nikto. Avšak o spôsobe filtrovania sa vedú medzi skusenými akvaristami rozsiahle diskusie, v ktorých sa hlavne začínajúci akvaristi často strácajú. Sám som preštudoval desiatky člankov na túto tému a diskutoval som na fórach s mnohými skúsenými akvaristami. Získané poznatky som aplikoval na mojom 600 l akváriu, ktoré pripravujem pre africké cichlidy z jazera Malawi.
Z rôznych druhov spôsobov filtrovania som sa rozhodol pre biologické filtrovanie v kombinácii s mechanickým. Tomuto rozhodnutiu som samozrejme podriadil vybavenie akvária.

V tomto článku bližšie opíšem mechanickú filtráciu v mojom akváriu. Druhé pokračovanie článku bude venované filtrácii biologickej.

Mechanickú filtráciu som riešil systémom UGJ (z anglického Under Gravel Jets). Cieľom tejto metódy je udržať vodu v akváriu v pohybe aby sa zabránilo ukladaniu kalu na dno akvária a vytváraniu čiernych zahnívajúcich zón napr. v piesku, pod kameňmi atď.
Ako už vyplýva zo samotného názvu systému voda sa udržuje v pohybe pomocou trysiek, ktoré sú vývodmi z potrubia inštalovaného na dne akvária pod pieskom alebo štrkom (Obr. 1).



Obr. 1

Obrázek



Voda je do potrubia a trysiek tlačená čerpadlami. Prúdenie vody ponad dno akvária vyvolané tryskami udržuje kal v pohybe a smeruje ho na saciu stranu čerpadla. Čerpadlo má na saciom otvore nasadený molitan, ktorý kal zachytáva. Týmto je cyklus uzatvorený.
Vzhľadom na veľkosť akvária (160 x 60) som zvolil dve čerpadlá. Každé čerpadlo má vlastné potrubie s tromi tryskami (Obr. 2 a 3)



Obr. 2

Obrázek



Obr. 3

Obrázek



Trysky som sa snažil nasmerovať tak, aby rovnomerne pokryli celú oblasť dna akvária (Obr. 4).


Obr. 4

Obrázek


Aby bolo prúdenie vody dostatočne silné ale zároveň aby príliš nerušilo ryby je potrebné vybrať vhodné čerpadlá. Ja som si vybral čerpadlá Rio 750, ktoré majú prietok cca 700 l/hod.
Vzhľadom na to, že čerpadlá su inštalované priamo v akváriu rozhodol som sa ich skryť v pozadí z polystyrénu, pričom som ale dával pozor aby nebol príliš obmedzený pohyb vody smerom k molitanom(Obr. 5 a 6).



Obr.5

Obrázek



Obr. 6

Obrázek


Pri inštalácii potrubia odporúčam jednotlivé časti potrubia nelepiť ale spájať ich pomocou teflónovej pásky, čím sa dosiahne to, že potrubie je rozoberateľné. S teflónovou páskou sa robí veľmi dobre a rýchlo, a ak by aj náhodou niekde prepúšťala nič sa nedeje, veď je to celé v akváriu. Na potrubie som použil trúbky, kolená a T-kusy o priemere 1,6 cm (Obr. 7).



Obr. 7

Obrázek



Keďže konce trysiek budú po dokončení systému vyčnievať z piesku, resp. štrku, rozhodol som sa na ich výrobu použiť priehľadnú pvc hadicu aby ich bolo čo najmenej vidieť (Obr. 7).
Trysku som robil tak, že som do kúsku trúbky o dĺžke cca 2 cm nasunul kúsok hadice cca 4 cm (Obr. 8 )



Obr. 8

Obrázek



Koniec hadice som upravil do podoby trysky pomocou vriacej a studenej vody a kombinačiek (Obr. 9, 10 a 11)


Obr. 9

Obrázek



Obr. 10

Obrázek



Obr. 11

Obrázek



Aby trysky, nasadené na potrubie smerovali hore približne pod uhlom 45 stupňov, použil som na vývodoch potrubia 45 stupňové kolená, do ktorých som trysky zastrčil.
Keďže cichlidy sú známy bagristi je potrebné potrubie nejakým spôsobom zabezpečiť proti vykopaniu. Preto po nainštalovaní celého systému som potrubie zasypal pieskom tak aby bolo prekryté vrstvou hrubou približne 0,5 cm. Inak povedané vytvoril som na dne vrstvu piesku, ktorá je hrubá cca 2 cm, a v ktorej je skryté potrubie s výnimkou trysiek. Na túto vrstvu piesku som dal sieťku čo sa používa na okna proti komárom. Do sieťky som vyrezal diery pre trysky (Obr. 12 a 13).



Obr. 12

Obrázek



Obr. 13

Obrázek



Na sieťku som potom dal ďalšiu vrstvu piesku hrubú cca 2 cm tak, aby konce trysiek vyčnievali nad piesok (Obr. 14).


Obr. 14

Obrázek



Posledným krokom je zamaskovanie trysiek a púmp pomocou dekorácie v akváriu. Pri maskovaní je treba dať pozor na to, aby sa nenarušil plánovaný smer pohybu vody, tým, že mu bude v ceste stáť dekorácia. Preto je potrebné si všetko dopredu dobre premyslieť. Tiež nie je dobré položiť na potrubie v piesku ťažké kamene, ktoré by ho mohli poškodiť (Obr. 15).



Obr. 15

Obrázek



V druhom pokračovaní vám opíšem moju predstavu biologickej filtrácie.

Ľuboš Gašparík alias Lgaspo
Naposledy upravil Lgaspo dne 20 zář 2006, 13:49, celkově upraveno 3
Uživatelský avatar
Lgaspo
technická podpora
technická podpora
 
Příspěvky: 1510
Obrázky: 52
Registrován: 05 kvě 2005, 14:38
Bydliště: Bratislava - SR
Kolik let děláte akvaristiku?: 10

Příspěvekod canart » 28 čer 2005, 09:36

Uz sa tesim! :)
Uživatelský avatar
canart
akvamalawi člen
 
Příspěvky: 918
Obrázky: 72
Registrován: 04 dub 2005, 22:28
Bydliště: Nitra - SR

Příspěvekod Martin Novák » 28 čer 2005, 14:13

Skvěle vyřešené a výtečný nápad! Opravdu to máš promakané. Mám jen jednu otázku. Myslíš, že písek pod sí?kou nebude zahnívat? Bude tam nějaké proudění. Koukám, že je velmi jemný (1,3mm ??) a jako takový potřebuje občas prokypřit, aby nezahníval. Většinou to dělají ryby, ale takhle k němu nemůžou.
Uživatelský avatar
Martin Novák
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 1501
Obrázky: 93
Registrován: 19 bře 2005, 16:49
Bydliště: Písek
Kolik let děláte akvaristiku?: 22

Příspěvekod canart » 28 čer 2005, 14:27

Martin, dobra pripomienka! Tiez si myslim, ze piesok sadne. Mozno sa nakoniec sietka dostane na niektorych miestach na povrch. Este by som mal pripomienku k prudeniu vody tryskami - vzhladom na to, ze vznikne mnozstvo prudov, nemusi sa kal dostat tam, kam chces. Moze sa vznasat vo vode, ale aj stat niekde na mieste. Ale to treba len vyskusat. Urobil si vela prace, bolo by skoda, keby si si jedneho dna povedal, ze to cele rozryjes a vyhodis ;) :D
Uživatelský avatar
canart
akvamalawi člen
 
Příspěvky: 918
Obrázky: 72
Registrován: 04 dub 2005, 22:28
Bydliště: Nitra - SR

Příspěvekod Martin Novák » 28 čer 2005, 14:36

To snad ne. Systém vypadá hodně nadějně. Všechno nové potřebuje svůj čas, bude s tím mnoho práce, dolaďování, atd. Přeci jenom je to takový experiment...mnoho lidí tento systém nikdy nezkoušel.
Uživatelský avatar
Martin Novák
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 1501
Obrázky: 93
Registrován: 19 bře 2005, 16:49
Bydliště: Písek
Kolik let děláte akvaristiku?: 22

Příspěvekod Mauve » 28 čer 2005, 14:39

Je to precizní a kvalitně odvedená práce.

Jsem zvědavý na pohyb detritu po nádrži, moje zkušenost je ta, že když přes nádrž prochází více proudů více směry, detrit se chová nezodpovědně a nedisciplinovaně a zarputile odmítá doputovat tam, kam si přejeme. :wink:

Už se těším na fotky komplet akvária, to pozadí vypadá slibně, až tam budou ryby.... bude to paráda
Uživatelský avatar
Mauve
akvamalawi člen
 
Příspěvky: 1148
Obrázky: 43
Registrován: 06 kvě 2005, 09:51
Bydliště: Pardubice

Příspěvekod canart » 28 čer 2005, 14:41

Martin: Ved prave preto mu drzim palce. Viem, co je to experimentovat, pracne nieco vymysliet a vyrobit, a potom to nefunguje :) Lubos, aby si to nepochopil, ako skepticky postoj ;)

Mauve: vidim, ze vies, o com som hovoril ;)
Uživatelský avatar
canart
akvamalawi člen
 
Příspěvky: 918
Obrázky: 72
Registrován: 04 dub 2005, 22:28
Bydliště: Nitra - SR

Příspěvekod Lgaspo » 28 čer 2005, 14:49

To Martin: piesok je dost jemny, je to pod 1 mm, takze voda moze prudit v podstate len popri potrubi. Sietka nie je uplne po celej ploche dna, ale hlavne nad potrubim. Ryby sa teda budu moct po okrajoch dostat az na dno akva. Inde sa dostanu samoska len po sietku. Ci bude piesok pod sietkou zahnivat tazko povedat uvidim. To zavisi aj od toho ako budu pracovat obe pumpy a ako budu zbierat detrit. Uz teraz sa ukazuje ze by to fungovat mohlo lebo sa detrit od troch ryb hromadi na dvoch miestach pri pumpach

To Canart: Uz teraz po dvoch tyzdnoch je vidno kde sa hromadi detrit pri troch ancistrusoch. Je to v podstate na dvochmiestach vzdy v blizkosti jednej z pump. Kedze ten derit je dost tazky, nema ho este zatial kto rozvirit a rozdrobit tak sa povaluje po dne. Prud z trysiek zasa nie je az tak moc silny nakolko od kazdej pumpy idu tri vyvody takze sa jeho sila rozptyluje a nie je tam az taky chaos v prudoch.
Naposledy upravil Lgaspo dne 28 čer 2005, 15:51, celkově upraveno 2
Uživatelský avatar
Lgaspo
technická podpora
technická podpora
 
Příspěvky: 1510
Obrázky: 52
Registrován: 05 kvě 2005, 14:38
Bydliště: Bratislava - SR
Kolik let děláte akvaristiku?: 10

Příspěvekod Lgaspo » 28 čer 2005, 14:51

Sakra nestiham vam odpovedat :D
Uživatelský avatar
Lgaspo
technická podpora
technická podpora
 
Příspěvky: 1510
Obrázky: 52
Registrován: 05 kvě 2005, 14:38
Bydliště: Bratislava - SR
Kolik let děláte akvaristiku?: 10

Příspěvekod Martin Novák » 28 čer 2005, 14:53

No, když to bude dělat neplechu, tak budeš muset písek při každém odkalování trochu zkypřit. Já to dělám také. Odsávám v celé hloubce dna, takže písek prohrabu všechen.
Uživatelský avatar
Martin Novák
administrátor
administrátor
 
Příspěvky: 1501
Obrázky: 93
Registrován: 19 bře 2005, 16:49
Bydliště: Písek
Kolik let děláte akvaristiku?: 22

Další

Zpět na O technice

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků

cron